Připravované období 2028-2034 může přinést významné změny – od nového uspořádání evropských fondů přes větší využívání úvěrů a záruk až po odlišný způsob podpory regionů. Konkrétní pravidla se však stále vyjednávají.
O budoucnosti evropských fondů hovořila v podcastu Ministerstva pro místní rozvoj Stavíme na faktech Olga Nebeská, náměstkyně MMR odpovědná za evropské fondy a regionální rozvoj. Z rozhovoru vyplývá především jedno: přestože zatím neznáme definitivní podobu období 2028-2034, firmy, obce ani veřejné instituce by s přípravou svých investičních záměrů neměly čekat na zveřejnění konkrétních výzev.
Nové programové období 2028-2034 se již připravuje
Česká republika nyní čerpá prostředky z programového období 2021-2027. Paralelně už ale probíhá příprava dalšího sedmiletého období, které začne v roce 2028.
Vyjednávání probíhá na několika úrovních. Jednou z klíčových otázek je budoucí Víceletý finanční rámec Evropské unie, který určí velikost evropského rozpočtu a následně také objem prostředků dostupných jednotlivým členským státům.
Současně se připravují pravidla pro konkrétní politiky a způsob využívání prostředků. Podle Olgy Nebeské má být budoucí systém mimo jiné více orientovaný na výsledky a skutečný výkon podpořených projektů.
Pro žadatele je důležité, že jde stále o připravovaný rámec. Přesné podmínky jednotlivých programů, podporovaných aktivit ani míru podpory pro období po roce 2028 zatím nelze považovat za definitivní.
Evropské fondy se mohou výrazně změnit
Současný systém pracuje s několika samostatnými evropskými fondy. Například „měkké“ projekty a rekvalifikace jsou financovány prostřednictvím Evropského sociálního fondu, investice do škol nebo zdravotnictví z Evropského fondu pro regionální rozvoj a velká infrastruktura může být financována z Fondu soudržnosti.
Vedle toho existují samostatné prostředky pro zemědělství a další oblasti.
Pro období po roce 2028 ale návrhy Evropské komise počítají s výrazně větším propojením dosud oddělených zdrojů. Budoucí systém by tak mohl být méně rozdělený podle jednotlivých fondů a více zaměřený na celkové národní priority a výsledky.
Teprve další vyjednávání ukážou, jak přesně bude tento model nastaven v České republice.
Méně priorit, ale větší důraz na jejich přínos
Jedním ze směrů, který Ministerstvo pro místní rozvoj při přípravě nového období prosazuje, je menší počet priorit a větší koncentrace prostředků.
Cílem by mělo být podporovat zejména oblasti s vysokou přidanou hodnotou pro Českou republiku a projekty schopné vedle veřejných prostředků mobilizovat také další zdroje financování.
V rozhovoru zazněly například oblasti dostupného bydlení, digitalizace nebo zdravotnictví. Jejich konečné postavení mezi prioritami období 2028-2034 však bude záviset na výsledku evropských i národních vyjednávání.
Pro potenciální žadatele z toho plyne důležitý závěr: v budoucnu nemusí být rozhodující pouze otázka, zda určitý výdaj formálně odpovídá dotačnímu programu. Stále důležitější může být také schopnost projektu prokázat svůj přínos a výsledky.
Finanční nástroje budou pravděpodobně hrát větší roli
Jedním z nejvýraznějších trendů dalšího období může být větší využívání finančních nástrojů.
Na rozdíl od klasické dotace nejde pouze o jednorázové poskytnutí veřejných prostředků. Peníze se mohou prostřednictvím návratných forem podpory postupně vracet zpět do systému a být následně využity pro další projekty.
Mezi nejčastější finanční nástroje patří:
- zvýhodněné úvěry,
- záruky,
- kapitálové vstupy.
Česká republika podle údajů zmíněných v rozhovoru využívá finanční nástroje přibližně u 4 % dostupných prostředků, zatímco průměr Evropské unie se pohybuje kolem 12 %. Právě přiblížení se této úrovni označila Olga Nebeská jako jeden z cílů pro další období.
To může mít praktický dopad také na budoucí žadatele. Vedle otázky „na co můžeme získat dotaci?“ bude stále častěji potřeba řešit také vhodnou kombinaci dotace, úvěru, záruky a vlastních prostředků.
Dotace tak pravděpodobně nezmizí
Větší využívání finančních nástrojů automaticky neznamená konec klasických dotací.
V praxi se mohou jednotlivé formy podpory také kombinovat. Příkladem je financování dostupného bydlení prostřednictvím Státního fondu podpory investic, kde může být projekt postaven na kombinaci dotace, zvýhodněného úvěru a vlastních zdrojů investora.
Podobný přístup umožňuje veřejné prostředky využívat opakovaně a zároveň realizovat projekty, které by při čistě komerčním financování nemusely být ekonomicky proveditelné.
Pro firmy, obce i další organizace proto bude stále důležitější neposuzovat projekt pouze podle existence konkrétní dotační výzvy, ale zvažovat celkovou strategii jeho financování.
Co čeká Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj?
Samostatným tématem jsou regiony v transformaci – Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj.
V současném programovém období mají vlastní zdroj financování prostřednictvím Operačního programu Spravedlivá transformace. Podle návrhů pro období po roce 2028 již Evropská komise s obdobným samostatným finančním zdrojem nepočítá.
To ale nemá znamenat konec podpory těchto regionů.
Ministerstvo pro místní rozvoj počítá s tím, že transformace bude pokračovat a specifické potřeby všech tří krajů by měly být zohledněny při rozdělování celkové české obálky evropských prostředků.
Současně má být větší důraz kladen na konkrétní podmínky jednotlivých regionů. Potřeby Moravskoslezského kraje se totiž mohou významně lišit například od Karlovarského kraje a tomu by měla odpovídat také podoba podpory.
IROP zůstává důležitým zdrojem pro regionální projekty
Významnou část současné podpory obcí, krajů a veřejných institucí zajišťuje Integrovaný regionální operační program (IROP).
V aktuálním programovém období podporuje mimo jiné regionální dopravu, čistou mobilitu, silnice II. třídy, školy a školky, nemocnice, sociální služby, integrovaný záchranný systém, cestovní ruch nebo obnovu památek.
Právě takové projekty ukazují praktický dopad kohezní politiky. Evropské prostředky nejsou pouze účetní položkou nebo souborem administrativních pravidel – financují konkrétní infrastrukturu a služby v regionech.
Administrativa přitom podle Olgy Nebeské zůstává náročnější než u běžných investic, ale nejkomplikovanější období evropských fondů už má Česká republika pravděpodobně za sebou.
Na období po roce 2028 má smysl připravovat projekty už dnes
Jedna z nejdůležitějších myšlenek rozhovoru se týká samotné přípravy projektů.
Definitivní pravidla období 2028-2034 zatím nejsou schválena. To ale neznamená, že by potenciální žadatelé měli pouze čekat.
Příprava větších projektů může trvat měsíce nebo roky. U stavebních projektů je potřeba řešit projektovou dokumentaci, povolení, rozpočet nebo majetkoprávní vztahy. U technologických investic je vhodné připravovat technické zadání, investiční plán a způsob financování. Ve veřejném sektoru může do harmonogramu vstupovat také schvalování investic a veřejné zakázky.
Čekání na okamžik, kdy bude konkrétní výzva zveřejněna, proto může znamenat, že žadatel nebude mít dostatek času projekt kvalitně připravit.
Smysluplnější je vytvořit si zásobník připravovaných projektů, určit jejich priority a průběžně sledovat, které dotační nebo finanční nástroje se pro ně otevírají.
Budoucnost podpory nebude jen o dotacích
Z připravovaných změn zatím nelze vyvozovat definitivní podobu dotačního prostředí po roce 2028. Směr je ale zřetelný.
Evropské prostředky mají být více koncentrované na vybrané priority, větší význam mají získat návratné finanční nástroje a vyšší pozornost bude věnována výsledkům podpořených projektů.
Pro žadatele proto bude stále důležitější dívat se na své investice dlouhodobě.
V novixo doporučujeme nečekat pouze na zveřejnění jednotlivých dotačních výzev, ale průběžně pracovat s investičním plánem organizace a vyhodnocovat různé možnosti financování. Vhodným řešením totiž nemusí být vždy samotná dotace – v některých případech může dávat větší smysl finanční nástroj nebo kombinace několika zdrojů.
Nejčastější dotazy
Další programové období má pokrývat roky 2028-2034. Jeho rozpočet i konkrétní pravidla se v současnosti připravují a vyjednávají, proto zatím nelze určit přesné podmínky budoucích výzev. Aktuální vývoj sledujeme průběžně – ozvěte se nám, pokud chcete být informováni jako první.
Podle současných informací nelze očekávat úplné nahrazení dotací. Větší roli ale pravděpodobně získají finanční nástroje a kombinované modely financování. I proto se vyplatí sledovat vývoj a připravovat projektové záměry s předstihem – analýzou dotačních příležitostí.
Finanční nástroj je forma veřejné podpory, která může mít například podobu zvýhodněného úvěru, záruky nebo kapitálového vstupu. Na rozdíl od klasické dotace se alespoň část prostředků vrací zpět a může být následně využita znovu.
Podle návrhů Evropské komise se po roce 2028 nepočítá se samostatným finančním zdrojem fungujícím stejně jako současný program. Podpora Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje by ale měla pokračovat jinou formou v rámci celkových prostředků určených pro Českou republiku. Definitivní nastavení zatím není schváleno.
Ano. Zejména větší investiční projekty vyžadují dlouhou přípravu. Je proto vhodné připravovat projektové záměry, dokumentaci a investiční priority s předstihem a následně hledat vhodný způsob jejich financování. Pomůžeme vám nastavit projekt tak, aby byl na budoucí výzvy připravený – domluvte si konzultaci.
Plánujete investici v dalších letech?
Máte připravovaný projekt a chcete vědět, jaké dotační nebo finanční možnosti pro něj mohou připadat v úvahu? Pomůžeme Vám prověřit vhodné možnosti podpory a nastavit další postup přípravy projektu.
Článek vychází z rozhovoru s Olgou Nebeskou, náměstkyní Ministerstva pro místní rozvoj ČR, v podcastu MMR Stavíme na faktech. Informace týkající se období 2028–2034 popisují stav příprav a návrhů prezentovaný v rozhovoru a nemusí představovat definitivní podobu budoucích pravidel.
